Litr mléka se skládá z 90 % vody. V ní plavou v dokonalém rozložení částečky bílkoviny (kaseinu) a tukové kuličky. A protože vše odráží světlo, vnímá ho naše oko jako bílou tekutinu. V mlékárnách je mléko ještě homogenizováno, to znamená, že tukové kuličky jsou natolik zmenšeny, že v něm dokážou plavat co nejdéle a tak mu dodávají nejen bílou barvu, ale rovněž také příjemnou chuť.
Mléčné výrobky se stále častěji objevují na našem stole. Jejich výběr je skutečně velký a každoročně se rozšiřuje.
K nejnovějším patří pro-biotické výrobky, které mají blahodárné působení mikroorganismů na naše organismus. Starají se totiž o jeho důležitou součást, a to o vyváženou střevní mikroflóru.
Jogurt
- vzniká působením speciálních bakterií např. Lactobacillus bulgaricus se při teplotě 42-45 °C mění mléčný cukr v mléčnou kyselinu. Má různé stupně tučnosti a je nabízen v široké paletě druhů. Samotné slovo yogurt je zřejmě tureckého původu. V mnoha zemích se odedávna konzumuje jako osvěžující nápoj nebo se používá při vaření. V Indii se do něj míchá ovoce a zelenina a podává se jako raita.
Kefír
- při jeho přípravě musí proběhnout jak mléčné, tak alkoholické kvašení. Ovšem obsah alkoholu je skutečně mizivý (jen asi 0,1-0,7%). Všude ve světě jsou oblíbené nejrůznější nápoje tohoto druhu - v Rusku kumys, na Středním východě laban a lassi, v Arménii mazoun, na Islandu skyr.
Podmáslí
- původně vedlejší produkt při výrobě másla, většinou se však vyrábí z odstředěného pasterizovaného (mikroorganismů zbaveného) mléka. Ideální proti žízni, bohatý na bílkoviny a v podstatě bez tuku. Podmáslí obsahuje také hodně lecitinu, proto uklidňuje nervy.
Sýry
- se u nás většinou vyrábějí z kravského mléka. Pro speciality středomořské kuchyně jsou k dispozici také sýry ovčí, kozí a ty, jež se dělají z mléka buvolího (pravá mozzarella). Na výrobu sýrů je nutné nejprve mléko srazit pomocí speciálních bakterií. Na způsobu dalšího zpracování (odvodnění, solení, zvláštní skladování) závisí, zda získáme sýry měkké nebo tvrdé.