Peter Dobeš, slovenský podnikatel, má celoživotní lásku – koně. A má také celoživotního koníčka – a tím je vaření.
Kromě toho si Peter splnil další celoživotní sen. Vlastní a provozuje ranč ve stylu Divokého západu, jehož kouzlu propadl už jako dítě. Farma v Nemšové je tak skutečným eldorádem všech, kdo mají rádi koně, kovboje a v jejichž duši dřímají věční chlapci toužící po dobrodružství.
Peter také sbírá původní předměty – zvlášť ty s možností využití v kuchyni – které používali jak kovbojové, tak původní američtí osadníci. Pýchou jeho sbírky je autentický multifunkční vůz s polní kuchyní – chuckwagon.
Živlům navzdory
Na nekonečných dobytkářských stezkách byl tento vůz hlavním stanem každé výpravy.
Nebyla to jen kovbojova jídelna, bylo to kulturní a společenské středisko, kde se za dlouhých utahaných večerů vyprávěly příběhy, které se nikdy nestaly. Chuckwagon byla také jediná adresa většiny kovbojů – jejich pravý a nefalšovaný domov. A pokud chuckwagon byl jejich domovem, kuchař neboli cookie byl jeho králem.
A že kraloval s absolutní mocí! Protože morálka a hladké fungování kempu závisely především na kuchaři, jeho autorita byla neoddiskutovatelná. Dokonce sám předák se v blízkosti kuchaře pohyboval jen po špičkách. Kuchaři polní kuchyně měli totiž pověst vznětlivých prchlivců, a není divu. Jejich pracovní podmínky nebyly ani v nejmenším záviděníhodné. Povaha jejich poslání vyžaduje, aby byli na nohou jako první, již několik hodin před kovboji, což znamená delší pracovní dobu a podstatně kratší spánek.
Pokud byli honáci v pohybu, cookie již dávno v cílovém kempu chystal teplé jídlo. Přitom ho stále pronásledoval nedostatek paliva a vody. Během vaření sváděl ubohý kuchař nepřetržitý boj se zákeřnými nepřáteli, jako byl vítr, déšť, písek, bláto, dotěrný hmyz a vlezlí chřestýši.
Kromě přípravy jídel se od cookieho očekávaly i jiné dovednosti. Často zaskakoval jako holič, doktor, kněz či bankéř. Někdy též zastával funkci vyjednavače či soudce – to když mezi kovboji vypukla třenice. Byl strážcem a ochráncem rodinného krbu, toho jediného, jaký znali honáci z pustých prérií.
A když docházely zásoby, musel cookie často kouzlit jen z toho, co dům dal. Jelikož základem poctivé domácí kuchyně je vždycky chleba (a ani kovbojové to necítí jinak), vyzkoušeli jsme ho i v naší redakční kuchyni. A byla to opravdu lahůdka, po níž by roztálo i to nejdrsnější srdce…
DOMÁCÍ CHLÉB
Příprava trvá asi 70 minut + kynutí.
Na 1 šišku či bochník:
750 g celozrnné mouky nebo směs běžné bílé a celozrnné mouky
1 lžíce cukru
2 lžičky soli
7 g sušeného nebo 21 g (1/2 kostky) čerstvého droždí
kmín a hrubozrnná sůl
mléko nebo ocet na potíraní
Postup: 1) Mouku vsypte do mísy. Já podle příkladu mé babičky mouku prosívám, dříve to bylo hlavně kvůli odstranění osin či nečistot, ale mouka se tím také hezky nakypří. 2) Přidejte ostatní suroviny a postupně přilévejte 450 až 500 ml vlažné vody, vypracujte hladké a pružné těsto a nechte ho asi hodinu kynout. Těsto by mělo být vláčné, může se stát, že budete muset přidat mouku nebo naopak vodu. 3) Až těsto vykyne, přesuňte ho na moukou poprášenou pracovní plochu nebo vál. Trochu mouky si dejte do misky, abyste si jí mohli poprášit ruce při hnětení. 4) Při hnětení těsta z něj vypuzujete vzduch, ale těsto zároveň propracováváte tak, aby bylo krásně pružné a elastické. Těsto odtlačujte od sebe, přehrňte k sobě a postup opakujte, až bude dostatečně pružné a kompaktní, aby se dalo hezky tvarovat. 5) Z propracovaného těsta, které už opět začíná kynout, vytvarujte požadovaný tvar, nejlépe přímo na pečicím papíru, vysypaném moukou a položeném na plechu nebo v pekáči. Já zvolil klasický kulatý bochníček, ale můžete udělat i jednu větší šišku či dva malé bochníčky. Na povrchu chléb několikrát dost do hloubky nařízněte velmi ostrým nožem nebo žiletkou. 6) Chléb teď hojně posypte kmínem. Do hrnečku si připravte mléko nebo okyselenou vodu na potírání. Troubu předehřejte na 230 °C. Chléb nechte ještě chvilku kynout. 7) Vložte do trouby a nechte 5 minut zprudka zapéci, aby se vytvořila pevná kůrčička. Teplotu trouby snižte na 170 °C a chléb potřete mlékem (nebo octem).
Pečte dále zhruba hodinu a chléb průběžně potírejte, bude mít krásně lesklou a pevnou kůrku. Až bude do zlatohněda upečený, nechte chvíli ve vypnuté troubě a pak dejte vychladnout na mřížku.
P. S.: Vychladlý chléb uchovejte zabalený v utěrce nebo plastovém sáčku. Do druhého dne kůrka trochu změkne.
Tipy:
• Zkuste do těsta přidat, 30 g změklého másla nebo sádla (i husího), chléb bude vláčnější.
• Použijte různé druhy koření a semínek (tymián, dýňové semínko, fenykl nebo anýz).
• Těsto můžete rozdělit na 6–8 bochánků. Poklaďte je na plech vedle sebe a upečte.
• Pokud máte trpělivost a chuť experimentovat, zkuste použít tradiční kvásek: Pravý kvásek vzniká pouhým smícháním jemně mleté žitné mouky a vody, která začne během pár dní za teplé pokojové teploty přirozeně kvasit. Chléb s tímto kváskem je zdravý a přirozeně konzervovaný. Hotový kvásek si můžete dále množit (tzv. vést) i pro další pečení.
• Chlebový kvásek můžete sehnat i u místního pekaře nebo si koupit sušený žitný kvásek, který použijte podle návodu.
Další „kovbojské“ recepty najdete v časopise F.O.O.D. 11/2012.