Pálava zrodila Šampiona

To ještě bratři Marek a David Šťastní i s otcem Antonínem z Vinných sklepů Valtice netušili, že mohou být v klidu, protože Šampion je nemine. Oba vzorky totiž pocházely právě z jejich vinařství. Nakonec těsně vyhrál Ryzlink vlašský. Musel ale podstoupit velmi náročnou cestu až k té nejvyšší metě, jakou může vinař u nás získat. Porota jej v konkurenci dvou set finalistů soutěže vyhodnotila jako absolutně nejlepší víno v České republice pro rok 2012. Šampion se stal zároveň vítězem kategorie bílých vín se zbytkovým cukrem do 12 g/l.

Renesance podceňované odrůdy

Pro mnohé bylo překvapením, že vyhrála právě odrůda, která byla po dlouhá léta dost podceňována. Svědčí o tom i pokles plochy, na které se vlašák nyní pěstuje. V roce 1999 to bylo 13 % všech vinic, v současné době klesl její podíl na 8,5 %. Welschriesling, Wälschriesling, Riesling italico, Olaszrizling, Laški rizling, Rizling italijanski, Talianska graševina, Klein–riesler nebo Petit Riesling. I tak se v různých zemích označuje stará odrůda, o jejímž přesném původu se mnoho neví.

Vznikla pravděpodobně ve Francii, odkud její klony putovaly přes Německo do Maďarska a Rakouska a také k nám. Pozoruhodné je, že nemá nic společného ani s Ryzlinkem rýnským, ani s Itálií. Právě Němci ji chtěli odlišit od „svého“ Ryzlinku rýnského. Dá se o ní říct, že dnes se pěstuje v oblastech bývalé rakousko-uherské monarchie – v omezeném množství v severní Itálii, Maďarsku, Rakousku, Slovinsku a na Slovensku. Vzhledem k dlouhému vegetačnímu období vyžaduje teplejší vinařské oblasti, a tak se u nás Ryzlinku vlašskému daří nejlépe v jižních částech vinařské oblasti Morava.

Najdeme ho na Znojemsku, Velkopavlovicku a Hustopečsku, odborníci se ale shodují, že ideální podmínky má na Mikulovsku. Značnou měrou se na tom podílí specifické vápencové podloží Pavlovských vrchů – Pálavy. Vápenec kumuluje denní teplo a poskytuje hroznovému keři teplé podloží i v průběhu noci. Vápencové podloží navíc dodává Ryzlinku vlašskému z Podpálaví typickou minerální slanost, a to jak ve vůni, tak i v dochuti. „Ryzlink vlašský nyní zažívá wrenesanci,“ tvrdí Marek Šťastný, ředitel Vinných sklepů Valtice. „Je třeba k němu ale přistupovat velice odpovědně. Odrůda poměrně dobře rodí. Aby se ale dosáhlo špičkové kvality, je nutné na keři dost redukovat.“

Tradice valtických vinařů

Jeho bratr David dokumentuje tradici pěstování této odrůdy na Mikulovsku také dobovou fotografií z časů, kdy zde působila francouzská firma Société Vinicole. „Francouzi tu vyráběli sekty z vlašáku až do poloviny 20. let minulého století.“ Dávno před vinaři ze země Galů byly Valtice vyhlášenou oblastí vinné révy. Podrobnosti lze vyčíst z lichtenštejnského urbáře z roku 1414, kde jsou taktéž sepsány zvyklosti v horenském – viničním řádu. Valtická vína si brzy našla cestu na dvory šlechtické i panovnické a dodávala se hlavně do Vídně, Slezska, Vratislavi a do Prahy.

Také tato tradice se podílí na úspěších, které Vinné sklepy Valtice mají nejen s Ryzlinkem vlašským. Školit víno v tak jedinečných historických sklepích, jakým je Zámecký z roku 1430 a Křížový, mladší o 200 let, musí být pro zapáleného vinaře velkou pobídkou a současně i závazkem. Velkou předností jsou pro vinařství produkující ročně přes 4 miliony láhví vlastní vinice rozprostírající se na výborných viničních tratích táhnoucích se podél státní hranice s Rakouskem od Mikulova až po Drnholec.

Esence z vlašáku dobyla Essensii

Valtickým vinařům se podařilo i s touto odrůdou prorazit opět na vybrané stoly v sídelním městě. Jiří Štift, šéfkuchař restaurace Essensia v luxusním pražském hotelu Mandarin, který se věnuje již léta párování jídel s vínem, o tomto víně říká: „Ryzlink vlašský se pro mne stal v poslední době koníčkem. Vyzkoušel jsem creme caramel s výběrem z cibéb 2009 z Vinných sklepů Valtice a u hostů to má velký ohlas. A i když se tvrdí, že ústřice nejlépe souzní s Chablis, zkouším to nyní v kombinaci s vlašákem a opět trefa!“

V posledních letech navázali někteří vinaři i na tradici výroby sektů. Krásný sekt vyrobený jen z Ryzlinku vlašského se podařilo udělat ve sklepích vinařství Tanzberg. Vinařství Volařík z Mikulova před dvěma lety uvedlo na trh také dva sekty – cuvée 2009 a Ryzlink vlašský 2009. Sekt byl vyroben klasickou metodou Champagne, druhotné kvašení v láhvi probíhalo plných 21 měsíců. V gastronomii se prosazují i vlašáky z vinařství Reisten. Tato odrůda bude hrát také hlavní roli v nově vznikajícím VOC Pálava, u jehož zrodu stojí proslulý moravský vinař Miloš Michlovský. Že vsadil na správnou kartu, dokazuje i vítězství jeho Ryzlinku vlašského, výběru z bobulí 2009, který zvítězil před měsícem v konkurenci 522 vzorků v soutěži Vinařské Litoměřice.

Nový nástup Ryzlinku vlašského, který se odrazil především šampionem z Vinných sklepů Valtice, dává dost výmluvnou odpověď některým zahraničním expertům, kteří tvrdí, že tato „divná“ odrůda z východní Evropy kazí pověst jen tomu jedinému pravému ryzlinku, který pochází z Porýní či Mosely. Před několika dny jsem svým hostům z Kalifornie dal ochutnat víno, které vyhrálo Národní cenu, a reakce na mok z láhve, která nese etiketu Château Valtice, byla spontánní: „Skvělá vůně a zvláštní svěžest. Takové vínko dělá přátele!“ Všichni, kteří letos zavítají do Valtic, si mohou vlastními chuťovými pohárky ověřit, zda chvála Ryzlinku vlašského je oprávněná. Šampion leží v Salonu vín pod pořadovým číslem 2.

Ryzlink vlašský

Je bílá moštová odrůda vinné révy velmi pozdního zrání, vhodná pro vápenité půdy. Nejrozšířěnější je na Mikulovsku. Raší pozdě a to ji chrání před jarními mrazíky. Vína této odrůdy se vyznačují vyšším obsahem kyselin, u přívlastkových vín tyto kyseliny působí v kombinaci se zbytkovým cukrem harmonicky. U této odrůdy lze také dosáhnout kvalitních ledových vín. Často se používá pro výrobu šumivých vín a díky vysokému obsahu kyselin se hodí i ke scelování. Keře jsou středně bujného růstu.

Listy jsou středně velké, třílaločné až pětilaločné, na okrajích s jemnými zoubky. Většinou jsou méně dělené, světlejší barvy, na rubu jemně ochlupené. Hrozny jsou středně velké, válcovité, dlouhé průměrně 130 mm, husté, na dlouhé stopce, často s přívěsným hrozínkem. Průměrná hmotnost hroznu je 109 g. Bobule jsou kulaté, malé (průměrná délka je 12 mm, průměrná hmotnost je 1,26 kg) a žlutozelené s černou tečkou na vrcholu, s tenkou, ale pevnou slupkou. Dužnina je řídce šťavnatá, chuť kyselkavá.