Zvykli jsme si, že číše pozvednuté k přání na zdraví jsou jen zcela výjmečně naplněné něčím jiným než alkoholickým nápojem. Lidstvo se klame alkoholem odnepaměti. Dokonce mu zasvětilo i některé bohy. Bohem vína u řeků byl Dionýsos a u Římanů Bakchus...
V malém množství je alohokol našemu tělu skutečně prospěšný. Díky svému relaxačnímu účinku působí protistresově. V porovnání s abstinenty mají lidé požívající v přiměřeném množství alkohol nižší tlak krve i menší riziko vzniku mozkové mrtvice. Alkohol také snižuje obsah cholesterolu v krvi a má ochranný efekt proti ischemické chorobě srdeční. Kdo pravidelně ”posiluje s půllitrem” vytváří si vůči alkoholu toleranci. To znamená, že k dosažení určitých účinků musí alkoholik postupně pít větší a větší dávky.
S opilostí přichází příjemný pocit uvolnění, vše se zdá růžové a nadějné, přičemž starosti mizí. Opilý se rád poslouchá, sám sobě se zdá duchaplný a zpočátku je skutečně žertovný, takže baví společnost. S dalším pitím začíná být nálada vratká. Původní sympatie se mění v antipatie k některým přítomným lidem. Nástup dravosti a agresivity je poslední výstrahou, že by se měl přísun alkoholu zastavit. Alkohol se odbourává v játrech pomocí zvláštních enzymů rychlostí přibližně 8 g alkoholu za hodinu. Rychlost vstřebávání roste přímo úměrně s hmotností a prodlužuje se s vypitým množstvím. U žen se vstřebává pomaleji než u mužů.
S kocovinou příliš nenaděláte
Staří Římané věřili, že člověk, který pije z ametystového poháru, se tak snadno neopije. Různé osvědčené recepty mají i lidé v dnešní době. Kofein ani šumivý celaskon nemají větší detoxikační vliv. Místo polykání prášků je lepší doplnit tekutiny a minerální látky (sodík a draslík). Poslouží k tomu například hovězí vývar či nějaká lehce stravitelná polévka. Alkoholem těžce zkoušená játra a mozek také potěší potraviny nebo potravinové doplňky s vysokým obsahem vitamínu B. V kocovině i po té, co alkohol z krve vymizel, by rozhodně nikdo neměl sedat za volant nebo se věnovat jiné rizikové činnosti.
Pivo má ”alibi”
Celkem přes 27 000 Finů ve věku mezi 50-69 lety se zúčastnilo studie, na jejímž základě se mělo potvrdit, že mezi nápoji nás ochraňuje před ledvinovými kameny tvořenými především vápníkem pouze pivo. Vědci nevědí přesně, která jeho složka je nejúčinnější, ale všechny k tomu mohou mít předpoklady. Voda a alkohol způsobují častější močení, což znamená, že se může usazovat méně vápníku v ledvinách a alkohol navíc zvyšuje vylučování vápníku z těla. Aktivní složky chmelu jsou známé tím, že snižují uvolňování vápníku z kostí. Každá sklenka piva denně znamená snížení rizika vzniku ledvinových kamenů o 40 %.
Lékaři ovšem varují: tento závěr nelze vykládat tak, že celovečerní popíjení v hospodě je vlastně intenzivní péči o vlastní zdraví!